Tibetský teriér pochází ze "střechy světa" Tibetu, z této části je jeho pojmenování pravdivé. Nejedná se však o teriéra nýbrž o psa ovčáckého. Teriérem jej nesprávně nazvali Angličané při výpravách do Tibetu v 19. století. Bohužel byl Tibetský teriér po jeho importu do Anglie i pod tímto pojmenováním v  roce 1930 oficielně uznán jako samostatné plemeno a tak mu toto pojmenování zůstalo.

Tibetský teriér se domestikoval jako středně veliký, pohyblivý a temperamentní ovčácký a hlídací pes současně s tibetskými mastify a molossy jako společník tibetských Nomádů. Byl používán k práci se stády ovcí, koz a jaků v členité hornaté krajině Tibetu. Je stavbou těla perfektně vybaven pro pohyb po skalách, svými velikými tlapkami pro pohyb na sněhu a svou dvojitou srstí dokonale chráněn proti extrémnímu počasí v Tibetu.

Od obyvatel stepí se zřejmě jako dar tibetským mnichům dostali bílí Tibetští teriéři menšího vzrůstu také do tibetských klášterů. Zde byli malí bílí dlouhosrstí psi uznáváni jako symboly nositelů štěstí, nazývaní "sněžní lvi" - Sengge. I dnešní Dalajláma rád promlouvá k lidem přes svého psa Sengge a pomocí tohoto symbolu popisuje humornou metodou lidské chování.

Tibetský teriér není v žádném případě gaučový pes. Je to pes velmi temperamentní, otužilý, vytrvalý a pohyblivý, statné stavby těla. Nade vše miluje volný pohyb v přírodě, ale jen ve společnosti své "smečky". Povahu má veselou, přátelskou, k cizím lidem je však zdrženlivý.

Tibetský teriér je pes velmi inteligentní, svobodomyslný, je to osobnost, které nevyhovuje výcvik a dril, nýbrž rovnocenný partnerský vztah se svým pánem. Je  velmi učenlivý a hravý a proto vhodný např. na agility. Na procházkách se nemusíme bát pustit Tibetského teriéra na volno, nemá tendence honit lesní zvěř, útočit na jiné psy a hlavně si vždy hlídá svoje "stádo" od kterého se nikdy nevzdálí příliž daleko.

Tibetský teriér se silně fixuje na svého pána a svou "smečku", rodinu, v jejíž blízkosti musí neustále být a které je opravdu skvělým kamarádem a společníkem. Přesto, že není gaučovým psem, neznamená to, že si na gauči vedle svého páníčka rád nepoleží.

Na závěr bych ráda citovala slova majitelky A´Chitry, fenečky z našeho A-vrhu:

" Tibetský teriér je prostě pejsek pro pohodu do nepohody"